Náchodskou Brankou nepřítel neprojde!
Jedním z nejpravděpodobnějších
směrů útoku německé armády bylo i údolí Metuje u Náchoda; proto
zde výstavba opevnění byla zahájena přednostně. Trasa budoucího těžkého
opevnění byla vytyčena v letech 1935 – 1936.
V květnu 1936 bylo v Náchodě zřízeno Ženijní skupinové velitelství
V (ŽSV V), které řídilo výstavbu prováděnou civilními firmami. Velitelem
ŽSV V byl ustaven pplk. žen. Ing. Jan Rambousek. Úsek řízený
náchodským ŽSV sahal od Komářího vrchu v Orlických horách ke Chlívcům
u Rtyně v Podkrkonoší. Byl rozdělen na jednotlivé podúseky
budované postupně podle stupně naléhavosti. Jako jeden z prvních
byl zadán bratislavské firmě Ing. Rudolf Frič třetí podúsek Dobrošov
– Běloves bránící údolí Metuje. Se stavbou bylo započato 28. června
1937. Velitelem vojenského stavebního dozoru na 3. podúseku byl škpt.
žen. Václav Gašek, správcem stavby pak por. stav. Jan Sokol. Do září
1938 se podařilo všechny sruby podúseku stavebně dokončit a z větší
části i vybavit a vyzbrojit. Za všeobecné mobilizace v září 1938
byly objekty na Náchodsku, mezi nimi i pěchotní srub Březinka, obsazeny
příslušníky 18. hraničářského pluku (velitel plk. pěch. Mikuláš Josef
Janovský) a připraveny k obraně. Odhodlání obránců bylo o to větší,
že část náchodského úseku ležela jako jediná v čistě českém prostoru
pohraničí. Po přijetí mnichovského diktátu dne 30. září 1938 bylo odhodlání
vystřídáno obrovským zklamáním. Vojáci museli uposlechnout rozkaz a opevnění
vyklidit.
Seznam objektů na Náchodsku: