Činnost Uniformované skupiny v roce 2002

8. květen 2002

Pokládání věnců k pomníkům a pamětním deskám v Náchodě u příležitosti ukončení druhé světové války.

Den pozemního vojska AČR - BAHNA 2002

Počasí na letošních Bahnech se opravdu vydařilo. Již cestou z Náchoda vytrvale pršelo, takže jsme byli nuceni provést částečné vysušení v restauraci v Zaječově a  do VVP jsme dorazili až po 22. hodině. Oproti loňsku, kdy jsme přespávali částečně pod širákem, částečně na náklaďácích nebo pod samohybnou houfnicí, jsme letos měli zajištěné prvotřídní ubytování ve vojenském stanu. Jedinou nevýhodou bylo, že se ve stanu, postaveném na nerovném terénu, tvořily hluboké rozlehlé louže a navíc kterýsi osvícený voják položil přes vrchlík stanu maskovací síť, čímž dosáhl jeho naprosté promokavosti.

Nadšeni vlhce strávenou nocí jsme se s radostí odebrali do boje. Příprava na akci probíhala ryze vojenským způsobem: po budíčku v 7:00 následovaly tři hodiny čekání, načež jsme byli urychleně odveleni na východiště před předváděcí plochou s tím, že veškeré instrukce nám budou sděleny až na místě. Po půlhodině dalšího čekání, kdy jsme samozřejmě žádné instrukce nedostali, jsme obdrželi zvláště naléhavý pokyn jednoho z organizátorů, abychom na jeho vlastní zodpovědnost okamžitě zahájili bojovou ukázku. Z toho jsme byli trochu zmateni. Jednak právě před námi probíhala přehlídka bojové techniky, takže na předváděcí plochu se nebylo možno dostat, jednak nikdo z nás netušil, jak bude samotná ukázka probíhat nebo jaká by měla být naše role v ní. Po přestálých zmatcích jsme konečně vyrazili. Jelikož jsme opravdu netušili, co se bude dít, zaujali jsme kruhovou obranu a začali stavět kulometné hnízdo z pytlů (jako) s pískem. Kulomet jsme namířili rovnoběžně s diváky. Útok však přišel odjinud. Podle oblečení útočníků a jejich nacistických insignií jsme usoudili, že jde o Sudetendeutsche Freikorps. Hned jsme věděli, která bije a spolu s dosud přihlížející četou čs. armády jsme se zapojili do boje. Jednotka v počtu asi tří sudetských Němců ustoupila před palbou čtyřiceti Čechoslováků podporovaných palbou OA vz. 30.

A to byl také konec celého našeho vystoupení. Zbytek dne jsme strávili prohlížením vystavené techniky. Na závěrečném nástupu, který se konal v 16:00, jsme pro jistotu nebyli vůbec zařazeni do seznamu nastoupených jednotek a všichni pořadatelé se v souladu s tím tvářili, že naše jednotka vůbec neexistuje. Tak se stalo, že když velící důstojník, generál Kuba, velel pozor a předčítal rozkaz náčelníka generálního štábu o ukončení akce, náš roj právě vpochodoval na předváděcí plochu. Samozřejmě jsme jako jediní nedostali pamětní list a ani nám za účast nikdo nepoděkoval. Jedinou světlou výjimkou se ukázal být pan František Koch, který se nám za vzniklé nedopatření na místě omluvil a jako "cenu útěchy" nám předal svoji pamětní medaili.

BOHDAŠÍN

9. července 2002 jsme se zúčastnili pietní vzpomínky na tragické události, které se odehrály před šedesáti lety v Bohdašíně u Červeného Kostelce. Po atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha zde po razii gestapa na svobodníka Jiřího Potůčka, člena výsadkové skupiny Silver A, byli zavražděni místní občané, kteří mu poskytli útočiště.

Vzpomínkové akce se zúčastnili zástupci Českého svazu bojovníků za svobodu, sokolské župy Podkrkonošské Jiráskovy, Armády České republiky, zástupci státní správy a samosprávy a příslušníci polského odboje.

Slavnostního shromáždění před pomníkem bohdašínské školy jsme se zúčastnili v počtu 8+1 jako pěší družstvo. Po zahájení akce následoval projev pamětníků z řad sokolstva a po dalších projevech shromáždění vyvrcholilo slavnostní salvou a státní hymnou. Památku padlých jsme uctili čestnou stráží před pomníkem.

SLAVNOSTNÍ OTEVŘENÍ JIRÁSKOVY TURISTICKÉ CHATY NA DOBROŠOVĚ

Na pozvání Klubu českých turistů jsme se v sobotu 14. 9. 2002 zúčastnili slavnostního znovuotevření Jiráskovy turistické chaty na Dobrošově.

Původní Jiráskova chata byla postavena v letech 1921 – 23 a byla nejvyhledávanějším turistickým místem v okolí Náchoda.

Na podzim roku 1938 se Jiráskova chata stala jedním ze symbolů opevnění na Náchodsku. Právě v ní totiž byli ubytováni důstojníci a vojáci 6./18. hraničářské roty, kteří obsazovali pěchotní sruby N-S 70a, N-S 70b a N-S 71 (viz foto).*)

Zchátralá budova byla v 80. letech uzavřena. Díky iniciativě KČT, do jehož majetku se v 90. letech navrátila, prošla chata nákladnou rekonstrukcí a začala opět sloužit svému účelu.

Slavnost jsme zahájili nástupem historické jednotky čs. armády a po projevech zástupců KČT, Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky a krajské samosprávy jsme asistovali při přestřižení pásky, kterým byl oficiálně zahájen provoz.

Poté následovala prohlídka interiéru chaty pro veřejnost, při které jsme zajišťovali pořadatelskou službu.

Akce se zúčastnilo přibližně 1500 návštěvníků a spolupráce s KČT byla oboustranně zhodnocena jako zdařilá a přínosná.

*) M. Vaňourek, E. Stehlík: Osmnáctí hraničáři, M. Vaňourek 2002

Milá chato dobrošovská, vzácné věci dáváš, veliký rozhled, ne pyšný, ale utěšený, radostný odpočinek po namáhavé pouti, bezpečný útulek po bouři.
Tak v tvé výši, tak aby bylo v žití! A tobě buď přání, abys čněla nad krajem vždy štastným a svými věrně milovaným.

Alois Jirásek

28. ŘÍJEN 2002

Pokládání věnců k pomníkům a pamětním deskám v Náchodě u příležitosti vzniku samostatného Československa.

POCHOD SOS 2002

Původní nápad dvou kolegů, že se projdou pěšky na naši klubovou základnu N-S 82, se vyvinul ve velkolepou akci US, které se zúčastnila většina jejích členů. 
V sobotu 16. 11. 2002  se šest členů US v historických uniformách Finanční stráže a československé armády v plné polní sešlo v Novém Městě nad Metují, aby se vydali na čtrnáctikilometrový pochod se zhruba dvěstěpadesátimetrovým převýšením k pěchotnímu srubu N-S 82 „Březinka“.

Po deváté hodině vyrazila jednotka Stráže obrany státu v síle poloviny družstva a dvou psů směrem k Přibyslavi, kde proběhlo krátké cvičení se psy na lávce. Přes kótu Koníček, kde jsme si krátce odpočinuli, jsme příkrým srázem sestoupili do Pekla. Po krátké pauze, kterou někteří využili k osvěžení v místní restauraci, jsme se přemístili pod Kozí hřbety, kde nás velitel kursu překvapil tím, že je do trasy pochodu zařazen horský výstup (převýšení 170 m  na vzdálenosti 0,7 km). Po drastickém zdolání kóty 560 jsme na vrcholu zbudovali a vyzkoušeli postavení pro lehký kulomet. Další směr pochodu byl opět překvapivý, protože po náročném sestupu jsme se ocitli nedaleko výchozího místa pod Kozími hřbety. Následovala slovní přestřelka všech s velitelem kursu. Výsledkem anarchistické epizody, kdy velitel poodešel a zbytek jednotky diskutoval o řešení vzniklé situace, bylo demokratické rozhodnutí pokračovat podle původního plánu. Po staré vojenské silnici, která měla sloužit k zásobování vchodového objektu N-S 77a „Portál“ dělostřelecké tvrze Dobrošov, jsme před pátou hodinou dorazili do obce Dobrošov. Zde většina členů, spatřivše autobusovou zastávku, od dalšího pochodu ustoupila a jen dva poslední vojáci dorazili na pěchotní srub N-S 82 „Březinka“.*)

Po ochladnutí vášní byli nakonec všichni rádi, že jsme si vyzkoušeli přesun v prvorepublikové výstroji a výzbroji, i když jsme konstatovali, že například uniformy jsou z dnešního hlediska značně nekomfortní. 

*) M.. Soukup, DiS: Kronika Uniformované skupiny KVH Náchod