Kronika KVH Náchod - rok 1990

Počátky rekonstrukce Březinky

Rok 1990 začal KVH s 25 členy. Již od ledna se usilovně pracovalo na vyklízení sutin z Březinky. Březinka byla doslova zahlcena sutí ze zbořených cihlových zdí, v obou patrech se válely úlomky betonu vzniklé pravděpodobně při trhání zvonů, vše proloženo rezavými plechovkami, zkrátka smetiště uvnitř objektu bylo dokonalé. Při v pořadí šesté brigádě 17. února (v roce 1990 to byla čtvrtá brigáda, dvě brigády proběhly ještě koncem roku 1989) již byl objekt zcela zbaven sutin. O týden později se začalo s bílením stěn, protože za léta bezvládí v objektu různí umělí i neumělí výtvarníci z řad trempů a místních dětí pokryli stěny rozličnými čmáranicemi, nad jejichž obsahem by i dnes zaplesal leckterý čtenář erotických magazínů. Nutno podotknout, že trochou výtvarného umění přispěl v mladických nerozvážných letech i sám pozdější předseda klubu Petr Charvát, který interier Březinky vyzdobil akční westernovou scénkou – přestřelkou v Tomstone . Zároveň se začalo po patřičném odrezení s natíráním kovových prvků, vždyť vlhkost a absence jakékoliv údržby za 50 let udělala svoje. Dne 26. února byly k objektu dovezeny 3 m 3 písku a 800 cihel z cihelny v Miskolezích.

30. dubna byla uspořádána větší pracovní akce . Během brigády se podařilo zabetonovat šachtu po vytrženém zvonu pro těžký kulomet, členové KVH osadili provizorní střílnu pro kulometné dvojče a betonem opravili zničené stupnění vytržené střílny. Uvnitř objektu se stihly natřít plechy a všechny pozůstatky po vzduchotechnice. Na východní stěně. pod vedením Petra Španiela bylo obnoveno původní maskování. Zároveň členové upravili okolí objektu, očistili ho od křovisek a dalšího plevelného porostu. V zápise z brigády najdeme zvlášť ohodnocené úsilí skupiny ve složení Čížek-Vlach-Štěpánek, technickou část prací řídil Jiří Slavík. I ostatní členové se vyznamenali. V poděkování za dobře odvedenou práci se objevují i další jména – Charvát, Beran, Kaufman , Čtvrtečka a další. Dopravu materialu po ne právě dobře sjízdných polních cestách zajišťoval svým soukromým vozem Jiří Štěpánek. Brigády se zúčastnilo celkem 14 členů. Práce bylo uděláno hodně a tak večer se členové KVH spokojeně veselili v závětří za Březinkou u táboráku. Možná tehdy ještě nevědomky ( i když pozvánka byla členům KVH rozeslána předem) založili tradici každoročních setkání o čarodějných nocích. Občerstvení na večer tehdy spolehlivě zajistila Irena Kaplanová.

V květnu vypomohl náchodskému KVH trutnovský KVH. Ústy p . Žemličky byly nabídnuty 2-3 rozsocháče, které byly pro převoz na Březinku složeny ve stanici Kalná Voda. Pro přepravu do Náchoda nakonec bylo využito nákladní auto, členové KVH na dopravu odhlasovali mezi sebou dobrovolnou peněžní sbírku. Převoz překážek byl objednán u „Technických služeb“ a uskutečněn koncem července.

Práce na Březince pokračovaly průběžně o víkendech, kdy na Březinku docházeli vždy 2-3 členové KVH zpravidla pod vedením Petra Vlacha (s trvalou účastí Jana Čížka), který zároveň pečlivě evidoval odpracované hodiny. Kromě materiálu jako cement a písek musela být na Březinku v té době donášena po stovkách litrů i voda ze studánky nedaleko N-S 81 Lom, protože studna nebyla v té době funkční. Postupně byly odstraněny pokroucené plechy, Petr Charvát připravil nákres pro zhotovení makety vytržené střílny pro protitankový kanón, Zdeněk Pražák zase zhotovil bednění pro opravu poškozených odpadů na nábojnice pod střílnami.

V květnu se ohlásil Závodní výbor MEZ Náchod, který požádal o možnost zorganizovat na Březince na Den dětí dětský den. Přišlo asi 50 dětí, kolem objektu si zahrály nějaké hry, za Březinkou opekli vuřty a s výkladem Zdenka Pražáka si prohlédly Březinku.

Koncem června členové KVH pomohli na bouračce u Španielů, aby získali další cihly pro obnovu cihlových příček uvnitř objektu. S odvozem cihel opět pomohl vlastním pověstným expedičním vozidlem Škoda 1202 Jirka Štěpánek. Krátce poté se začalo s betonáží vytržené střílny pro protitankový kanón. Otvor po vytržené střílně se podařilo nejen opravit, ale současně byla osazena i maketa kanónové střílny vyrobená otcem člena klubu Petra Vlacha z kanálového plechu. Po namaskování stěny se dalo zvenčí jen obtížně rozeznat, že se jedná o maketu, čímž se podařilo úspěšně zamotat hlavu leckterému bunkrologovi.

V týdnu od 30. července do 5. srpna proběhl pracovní týden na úpravách Březinky. Za pomoci „Technických služeb“ byly vytrhány půlky ocelových jehel, které sloužily jako patník u cesty ve zrušeném kamenolomu. Díky rozsocháčům z Trutnova tak mohla být zrekonstruována část protitankové překážky, prozatím však montáž překážek byla odložena. Během pracovního týdne se podařilo dokončit obnovu maskování celého srubu. Začalo se s vyklízením pravého diamantového příkopu, který byl zcela zasypán.

Začátkem září byl dopraven na Březinku autogen, aby mohla být odřezána část trčící armatury, svařeno zábradlí na schodech a navařena oka na maskovací sítě.

Na schůzi 7. září navrhl Petr Vlach, aby již upravená část Březinky byla na dva dny k 52. výročí Mnichova zpřístupněna veřejnosti. Karel Mikeš nabídl zapůjčit do plánované výstavky prvorepublikovou čs. přilbu a důstojnickou brigadýrku, i další členové KVH byli vyzváni na pomoc s přípravou expozice. Václav Bohm tlumočil zájem z vojenské posádky z Nového Města nad Metují, aby byla připravena pro nováčky výstavka věnovaná roku 1938. Ze strany KVH byl prostřednictvím Bohma tlumočen zájem o spolupráci s armádou, což se do budoucna jevilo jako velmi přínosné. Petr Beran informoval o jednání s Ministerstvem obrany o získání zbraní pro budoucí památník – muzeum.

Březinka byla poprvé veřejnosti oficiálně otevřena ve dnech 29. -30. září (sobota-neděle). Na tyto dny se podařilo nejen připravit slušnou výstavku věnovanou opevnění, ale též nakopírovat první propagační skládačku v počtu asi 50 ks (text Jan Čížek, kresby Petr Charvát), která byla za krátkou chvilku zcela rozdána. Celkem Březinkou prošlo za oba dny neuvěřitelných 210 osob, na dobrovolném vstupném se vybralo 610,- Kč. Úspěch prvních provozních dní zajistila i dobrá práce průvodců: Petra Vlacha, Jana Čížka, Petra Charváta, Zdeňka Pražáka, Jirky Příhody, Jiřího Štěpánka, Emila Klesla, Petra Berana a dalších. Pro velký úspěch bylo rozhodnuto zopakovat návštěvní den již 28. října. Tento třetí dodatečně vyhlášený návštěvní den si prohlédlo Březinku 102 osob a na dobrovolném vstupném se vybralo 360,- Kč.

Koncem září již na dvoře závodu Tepna 01 odpočívala připravená atrapa pancéřového zvonu. Zároveň po dohodě s Dobrošovem měly být v říjnu převezeny části původní vzduchotechniky a stojanů filtroventilace složené na srubu Můstek do filtrovny srubu Březinka. Okresní muzeum nakonec oficiální souhlas vyslovilo až v lednu 1991 a tak pozůstatky filtrovny se na Březinku již v roce 1990 nedostaly.

Petr Vlach v říjnu instaloval na Březinku provizorní elektrické osvětlení napájené z autobaterie. Koncem října se ve vstupu podařilo osadit provizorní plechové dveře.

Na výroční členské schůzi bylo konstatováno, že od první brigády 18. listopadu 1989 se na Březince odpracovalo 2091 hodin, na akcích mimo (doma, v dílně a jinde) 613 hodin. Z 25 členů se na těchto odpracovaných hodinách z 95% podílelo pouze 10 členů. O činnosti KVH informoval nejen místní, okresní a krajský tisk, ale též východočeské vysílání Českého rozhlasu.

Poslední akcí mimořádně úspěšného roku 1990 se tak stal první společenský klubový večer na Březince 31. prosince 1990, který se také měl proměnit v klubovou tradici i pro budoucí léta. Zpívalo se, hrálo na kytaru a připilo se i na další léta budování památníku.

Další perličky z klubového života:

Došlo k přeměně organizace SVAZARM na AVZO STSČ (Asociace víceúčelových základních organizací Svazu technických sportů a činností)
Členové KVH prováděli průzkum LO vz . 36 na Náchodsku
Dne 14. května náhle ve věku 37 let zemřel v náchodské nemocnici jeden z aktivních členů KVH - Petr Španiel. Členové KVH se dohodli umístit mu pamětní desku ke vstupu do Březinky.
V květnu se členové KVH zúčastnili besedy s genmjr . Mrázkem, velitelem 313. stíhací perutě čs. leteckých sil v Anglii za II. světové války.
5 členů KVH se vypravilo na zájezd na Maginotovu linii organizovaný KVH Aš panem MUDr. Králem. Dnes už si těžko někdo dokáže představit, jak převratná událost to byla. Před rokem 1990 vyjet do Francie na Maginotovu linii byl holý nesmysl. Byrokratické obstrukce tehdejšího režimu s povolováním výjezdů do kapitalistické ciziny ze socialistického ráje byly mnohdy nastaveny tak, že běžný občan mohl tyto překážky splnit jen velmi obtížně. Výrazy jako „devizový příslib“ byly postrachem všech zájemců o cestování na západ od našich hranic. V roce1990 se pouhé získání víz a jednoduchá výměna peněz v bance zdála být jednoduchým byrokratickým procesem.
27. července se jako hosté zúčastnili schůzí Aleš Horák a Martin Ráboň . Martin Ráboň informoval KVH o zahájení prací na tvrzi Bouda pod hlavičkou Společnosti přátel čs. opevnění, která je normální obchodní organizací oprávněnou poskytovat průvodcovské služby na objektu, prodávat drobné suvenýry a vydávat vlastní publikace. Společnost bude prý rentabilní za deset let, o víkendech na Boudě pracuje průměrně asi 8-16 osob a mají tam již odpracováno 7-8 tisíc hodin. KVH Náchod byly nabídnuty některé exponáty, které Společnost vlastnila 2x. KVH Náchod se rozhodl aspoň pro symbolickou pomoc. V počtu 5ti osob pod vedením Petra Vlacha odjeli na brigádu ve dnech 28.-29. července, kde pomohli vybrat zasypanou šachtu pro zvon pro lehký kulomet na K-S 21 Kazi. KVH Náchod také daroval prostřednictvím Jana Držky na Boudu jeden čep k pancéřovým dveřím. Na výroční členské schůzi dne 30. listopadu poděkoval za pomoc Boudě Aleš Horák a přislíbil další spolupráci.
KVH Náchod se prostřednictvím p . Šefránka snažil získat z podniku MEZ větrnou elektrárnu. Přes usilovnou snahu se to nakonec nezdařilo, což může z dnešního pohledu připadat jako legrační historka z natáčení.
Dne 5. října zaslal KVH Náchod žádost na Ministerstvo obrany, ve které KVH Náchod doporučil zpřístupnění tvrze Hůrka pro veřejnost. Tento návrh schválilo jednomyslně všech 25 přítomných členů. Návrh obsahuje zevrubné zdůvodnění.
V listopadu byl uskutečněn výjezd KVH na dosud pečlivě zazděný N-S 92. Po dohodě s armádou (mjr. Hanzlíkem z Jaroměře) byl vstup do objektu vybourán a po prohlídce objektu vstup členové KVH opět zazdili. Zároveň na 8. prosince byla dohodnuta prohlídka dosud využívaného objektu N-S 84 Voda.
Pro další rok byl schválen stávající výbor.

Na výroční členské schůzi dne 30. listopadu předseda Stanislav Šefránek mimo jiné uvedl, že náplň činnosti KVH ze výrazně přesunula na úkor ostatních činností ve prospěch prací na Březince. Schůzí se uskutečnilo během roku celkem 16, akcí a brigád na Březince neuvěřitelných 49 ! Již tehdy začínalo být zřejmé, KVH se změní na čistě bunkrologický spolek zaměřený na provoz muzea a všechny ostatní aktivity budou postupně opouštěny a nebo se přesunou do oblasti individuálních zájmů členů KVH. Přesto si i pro další léta KVH usilovně snažil zachovat demokratičnost vnitřního uspořádání a vždy zásadně vystupoval jako spolek rovnoprávných členů. Všechna rozhodnutí byla důsledně přijímána hlasováním a tato praxe se měla zachovat i do budoucna. I když ne každé rozhodnutí vždy potěšilo každého…