Kronika KVH Náchod - rok 1998

Rok 1998 bych nazval jako útlumový, řekl bych až krizový. Aktivita řady členů opadla, za což si vysloužili ostrou kritiku především výboru, který zahrnoval nejaktivnější členy. Nekonala se ani většina plánovaných schůzí, protože se členové Klubu jednoduše nesešli. Poprvé byli ve větší míře do rekonstrukčních prací i do průvodcování zapojeni nečlenové Klubu. Vlídné přijetí nečlenů Klubu na Březince se nakonec v jednom případě krutě vymstilo, kdy jeden z  dobrošovských průvodců (na Březince i Dobrošově velmi oblíbený) ukradl z klubovny pokladnu, u objektu N-S 79 Hrobka ji rozbil kusem betonu a pokladnu vybílil. Bohužel v pokladně bylo uloženo zcela mimořádně více než 16 tisíc na nákup materialu . I když se díky okamžitému zásahu podařilo získat více než 10 tisíc zpět, zbytek zmizel v nenávratnu. Není třeba říkat, že důvěra k přespolním byla po této události značně otřesena.

Přece jen se na úvod roku stalo něco povzbudivého. Na pozvání Ireny Vlachové jménem Klubu přijel na Březinku velitel vojska územní obrany gen. Voznica , který vysoce ocenil odbornou úroveň muzea na Březince. Přijel téměř inkognito mimo jakoukoliv akci a i když reportérům místních novin úplně neunikl, jeho návštěva vypadala spíš jako přátelské setkání starých známých. Zanechal pěkný zápis v kronice a svou návštěvou udělal radost všem, kdo se na vzniku muzea v Březince podíleli. A ještě jeden skvělý výsledek návštěva gen. Voznici měla. V době, kdy se Klub potýkal s nedostatkem brigádníků pomohl zajistit dovoz střílen pro kanón a pro dvojče z Areálu opevnění Darkovičky.

Darované střílny byly osazovány v létě, což byla akce srovnatelná s výrobou maket zvonů. Nejprve bylo potřeba vybourat již dříve členy Klubu osazené makety střílen, které jak se ukázalo, byly osazeny více než festovně. Originální střílna pro dvojče musela být kvůli opačné depresi rozříznuta, jednotlivé díly otočeny o 180 stupňů a znovu svařeny. Vnitřní límec střílny pro kanón byl mírně deformován a tak přišlo na řadu jeho narovnávání. Límec byl rozříznut a za pomoci autogenu narovnán. Teprve poté mohly být několikametrákové díly střílny osazeny přes diamantový příkop na své místo do stěny objektu.

Jiné aktivity ve vztahu k armádě již tak úspěšné nebyly. Snaha armády vyřešit majetkoprávní vztahy kolem opevnění vyšly naprázdno a tak Klub sám znovu jednal s původním majitelem pozemku, který obdržel pozemek pod Březinkou v restituci v rámci nápravy majetkových křiv. Jednání s armádou ohledně nájemních smluv se aktivně ujalo Sdružení muzeí čs. opevnění, ve kterém měl Klub své zastoupení a jehož předsedou byl v té době RNDr. Miroslav Kejzlar , jinak člen družstva Fortis spravující tvrz Stachelberg . Březinka měla štěstí v tom, že majitel pozemku vycházel maximálně vstříc, což v jiných částech republiky nebylo vždy zvykem.

Během letních měsíců se podařilo uskutečnit několik výjezdů. Členové Klubu navštívili kolegy v  Darkovičkách , prošli si opevnění kolem Odolova , čtyřem členům se podařilo vyšetřit týden na výjezd na Maginotovu linii do Alp. Vždy se však jednalo o výjezdy malých skupinek, nikdy se nepodařilo vyjet ve větší partě jako tomu bylo dříve. Jedinou akcí, na kterou vyjel větší počet členů se stalo setkání Sdružení muzeí čs. opevnění. Druhý ročník tentokrát uspořádal Klub vojenské historie Kralka v Dolní Moravě, nedaleko od jím spravovaného objektu K-S 5 U Potoka.

Michal Soukup během podzimu začal s opravami omítek, ale díky nepřízni počasí se opravy nepodařilo před koncem roku dokončit. Velký problém vznikl s provázením. Ztenčená členská základna nestačila zároveň zajistit provázení i brigádnické práce. Klubu musel začít uvažovat o tom, jak sehnat dobrovolníky možná méně technicky zručné, zato výmluvnější , schopné celodenní průvodcovské činnosti. Přestože oficielní návštěvní dny byly uváděny pouze soboty, stále více návštěvníků přicházelo i ve všední dny. Ani přes nejlepší snahu Klubu se zatím nedařilo zajistit průvodcovskou činnost v červenci a srpnu denně.

Příjemným zpestřením šedivého roku 1998 se stal víkend 19. až 20. září, kdy SBČS uspořádal na Dobrošově bojovou ukázku. Ačkoliv Klub se do pořádání bojové ukázky přímo nezapojil (kromě skromné uniformované jednotky), poprvé za pomoci Roty Nazdar z  Bakova nad Jizerou a několika nečlenů z Prahy zpřístupnil objekt N-S 81 Lom. Ve spodním patře objektu se vystavovaly dobové uniformy, v horním patře Michal Soukup připravil výstavku svého kresličského a malířského bunkráckého umění. V dnes nepřístupných prostorech horního patra vznikl z bedýnek na munici provizorní kinosál o 40 místech k sezení, kde se několikrát za den promítal nový dokument Jana Ptáčka - videofilm Oživené pevnosti. Přestože se celkově jednalo o drobnou akci, úspěch byl kolosální. Na N-S 81 Lom bylo celý den nabito, stranou nezůstala ani N-S 82 Březinka, před kterou téměř celý den stála fronta návštěvy chtivých turistů. Za organizaci návštěvního dne byl na výroční schůzi pochválen Aleš Horák.

Malá uniformovaná skupinka z Klubu se zúčastnila velké vzpomínkové akce Bouda 98, jehož bojová část se poprvé nekonala na Boudě, ale u objektu K-S 14 „U cihelny“ u Králík.

Za rok 1998 navštívilo Březinku celkem 8940 osob. Na rekonstrukční práce bylo věnováno 3120 hodin, do provádění návštěvníků dalších 1071 hodin.

Výroční schůze pořádaná 11. prosince v hotelu Hron za poměrně nízké účasti členů odhlasovala snížení počtu členů výboru ze 7 na 5. Současně na rok 1999 Klub odhlasoval snížení počtu schůzí pouze na 4 ročně v domnění, že bude-li méně schůzí, účast bude vyšší. Jak hluboký to byl omyl se mělo ukázat o rok později. Do výboru byli zvoleni Charvát, Vlach, Nývlt, Šefránek a Horák, který oznámil svůj úmysl vzdát se funkce jednatele ve Společnosti přátel československého opevnění (Bouda) s tím, že mu již nic nebrání být členem výboru náchodského Klubu. Funkce ve výboru se vzdal z osobních důvodů Šefránek , kterého nahradil v dodatečných volbách Martin Pištora . Předsedou se opět stal Petr Charvát.