Kronika KVH Náchod - rok 2019

Již od zimy se pokračovalo ve vylepšování expozice na Březince. Opět se otloukla barva z části podlah, opravilo se poškozené schodiště, vylepšoval se vzhled a provedení elektrických a signalizačních zařízení, pokračovala práce na pevnostním čerpadle, nově vyrobené součástky se natíraly, do levého zvonu se vyrobila kopie improvizované dřevěné podlážky. Do výroby se zadaly další části spojovací techniky. Při tom nejvíce práce dalo shánění a přemlouvání firem, které by byly ochotny si hrát s neobvyklými kusovými zakázkami, případně používat dávno zapomenuté výrobní postupy. Například pro výrobu přesných replik plechových dveří k jednotlivým místnostem se to protáhlo na dva roky. Zadala se také výroba několika atrap dělostřeleckých granátů a vnitřků muničních bedýnek. Po loňském úspěchu se „střílejícími“ kulomety se ozvučil i agregát, telegraf pípal morzeovku a spící poddůstojník na posteli pochrupoval. Do střelecké místnosti se namontoval držák náhradní hlavně kanónu. Na Lomu se opět udělal pořádek v depozitáři a vyrobily se tam nové police. Do expozice přibyla nástěnka s prvorepublikovými platidly, nainstaloval se lepší televizor a další panely s informacemi o opevnění. Na Vodě se natřela podlaha v chodbě, ale už bezbarvým lakem. Opět spousta práce byla s předsezónním úklidem, se sekáním trávy a podobnými „maličkostmi“. Když někteří členové před lety zakoupili poválečný pevnostní kanón, zapůjčili ho jednomu muzeu na Moravě. Zjistilo se ale, že zbraň se tam válí venku u plotu v kopřivách a proto se pro jeho uskladnění a budoucí vystavení koupil námořní kontejner a umístil se na louce u Vody.

Před sezónou se opět pro reklamu nainstaloval nový informační stojan u Jiráskovy chaty, rozvezly se letáčky a proběhl rozhovor v rozhlase. Ale provázení začalo už v zimě, kdy se do Březinky v únoru přišel podívat velký houf děti z hromadného pochodu po opevnění. V dubnu proběhl již šestý ročník Velké provázecí akce. Na podzim se opět nasvětlila Březinka k výročí mobilizace. K pomníkům se při výročích vydávala i Uniformovaná skupina. Na konci léta se sešli členové KVH u srubu Voda a jako upomínku na svého zemřelého kamaráda tam postavili Aleši Horákovi pomníček z kusu pevnostního betonu.

V letní sezóně ovšem nastal problém s nevídaně velkou návštěvností. Populární tvrz na Dobrošově byla kvůli rekonstrukci zavřena. Proto se mnoho turistů místo na Dobrošov vydalo na Březinku. Bylo tam zapotřebí nejméně tří průvodců. Pokud byli jen dva, tak byli večer zcela vyčerpaní. Navíc k popularitě Březinky vždy přispívalo, že tamní průvodci jsou fandové, kteří jsou schopni odpovídat i na různé zvědavé dotazy. Proto se na provázení nemohli najmout věci neznalí brigádníci a musili tam být „staří bunkráci“, chlapi, kteří se opevněním už dlouho zabývali. Výjimkou byla jedna členka Klubu, která kdysi provázela na zámku a uměla komunikovat s lidmi. Ta si napřed prostudovala celý stoh pevnostní literatury a potom provázela stejně úspěšně jako její pánští kolegové.

Vyskytlo se i několik nepříjemností. Na jaře pokácela vichřice stromy mezi Lomem a Březinkou a zahradila pohodlný průchod. Naštěstí nezpůsobila jinou větší škodu. Dále nějaký vandal opakovaně ohýbal plechové orientační šipky mezi Dobrošovem a Březinkou. To šlo celkem snadno napravit. Ovšem větší škodu nadělal zloděj, který ukradl protistřepinovou mříž na ventilačním výdechu a klapky odpadů nábojnic z diamantových příkopů. Asi někdo zakládá další pevnostní muzeum.

Během léta si několik členů našlo přece jen čas na další výlet na Alpskou Maginotku a v zimě se uspořádal malý výlet ke kolegům na R-S72 a na tvrz Hanička.