Kronika KVH Náchod - rok 2005

Do nového roku členové KVH vstoupili s již některými rozpracovanými projekty, nad dalšími se intenzivně uvažovalo a spřádaly se plány na jejich realizaci. Počet aktivních členů se 11. června rozrostl celkem na 26 členů o Pavla Dobrovolného z Prahy, jehož touhou bylo podílet se na rekonstrukci některého objektů z opevnění, což jsme mu v dané chvíli dokázali nabídnout. Současně se objevilo dalších pět zájemců o členství, z toho dva z blízké polské Kudowy Zdroje. Tři z čekatelů nakonec nevydrželi, ale potěšitelné tehdy bylo, že se po delší době ucházel o členství větší počet osob. Po velmi dlouhé době jsme mohli využít zcela nečekaně i sponzorské příspěvky. Deset tisíc nám věnovala firma PROVYS CZ, s.r.o. a současně firma PROVYS CZ, s.r.o. ústy svého jednatele nabídla pomoc s drobnými nástrojařskými pracemi, což jsme s nadšením přijali.

I když mnozí návštěvníci nabydou při prohlídce N-S 82 Březinka mylného dojmu, že je už vše hotovo a není co vylepšovat, je to představa zcela zcestná. Badatelskou činností a díky pomoci kolegů bunkrologů z jiných organizací a institucí naši elektrikáři mohli připravit další a na nějaký čas úplnou rekonstrukci elektrických rozvodů. S předělávkami se sice začalo již minulou zimu, ale letos bylo přáním klubových elektrotechniků do začátku sezóny dokončit kompletně rekonstrukci bojového patra a v následujícím zimním období 2005 – 2006 ukončit rekonstrukci elektroinstalací na Březince poslední fází, tedy úpravou strojovny včetně rozvaděčů. Požadavky na předělávky byly náročné, protože nešlo jen o dobový vzhled, ale též o splnění současných norem, aby provoz Březinky byl bezpečný a v souladu s předpisy. A tak naši elektrikáři Petr Vlach, Vláďa Medek a Vláďa Hájek (alias Slon) za pomoci některých dalších kolegů postupně demontovali veškerou elektroinstalaci a s určitými obavami zahájili akci. Práce totiž nebyla jednoduchá, protože díky tuhé zimě stěny Březinky děsivě prochladly. I když na Březince běží vysoušeče vzduchu, nepříjemná až reumatická chladovlhkost pronikala rukavicemi a vaťáky a tak se kolegové večer vraceli do tepla klubovny v N-S 81 Lom z Březinky zcela na pokraji sil. Ale nedalo se nic dělat, v létě nelze podobné aktivity na Březince provozovat, protože by to znamenalo Březinku na několik týdnů uzavřít.

Na N-S 81 Lom dorazila z Třebechovic od Romana Kubečka již několik let vyráběná replika pancéřových dveří. S jejich výrobou již před lety začal Aleš Balcar, pak nějaký čas rozpracovaný polotovar trávil Náchodě, aby skončil v dílně v Třebechovicích, až letos na popud výboru a z iniciativy Vládi Medka se práce opět rozběhly a dveře se konečně dostaly na místo určení. Jen skládání více než půltunových dveří na Lomu nějak nevyšlo, neboť při dovozu se na skládání zjevil pouze Vláďa Medek, což bylo přece jen trochu málo. Nakonec díky později se zjevivších Petru Vlachovi a Jardovi Martincovi se podařilo dveře aspoň provizorně osadit do připravených zárubní. Jediným problémem bylo, že dveře několik dnů nešly otevírat a tak členové Klubu museli při vstupu do objektu používat nouzový průlez, což pro některé mohutnější a méně fyzicky zdatné osoby nebylo právě jednoduché. Nutno ovšem podotknout, že i když byl v té době N-S 81 Lom presentován jako dočasně uzavřený, někteří návštěvníci neodolali a průlez rovněž vyzkoušeli (včetně jedné dětské školní výpravy i s korpulentní paní učitelkou, od které byste rozhodně podobný výkon neočekávali !). Na některých drobných technických detailech se ještě pracovalo i po definitivním osazení dveří.

Ani na N-S 84 Voda se nezahálelo. Nejprve bylo potřeba obnovit elektrickou přípojku. Protože kluboví elektrikáři byli zcela vytíženi na Březince, požádali jsme o pomoc Jirku Valentu z družstva Fortis ze Stachelbergu, který ochotně provedl na N-S 84 Voda potřebné úpravy rozvaděče, abychom mohli požádat ČEZ o připojení. Nu a pak už se za pomoci půjčených bouracích kladiv ničily všechny socialistické přístavky, novodobé příčky, falešné betonové podlahy a přizdívky. A nebylo jich málo. Suť z likvidovaných novodobých příček neubývala a hromada na trávníku před objektem utěšeně rostla. Na bouracích pracech v průběhu roku se vystřídala nadpoloviční většina členů Klubu, občas přijeli krátce vypomoci i kolegové z jiných organizací (např. Pavel Minář z K-S 37 se synem si užili báječnou jednodenní brigádu, kdy doslova nebylo kam dřív skočit). Zděšení nastalo poté, co jsme se za pomoci bouracích kladiv dostali do zazděného a zcela nepřístupného pravého ucha objektu, kde místo očekávaného pokladu jsme našli až téměř po strop suť z původních příček z roku 1938, kterou tam při úpravách objektu v poválečném období navezli, aby suť úzkým vchodem nemuseli vyvážet ven. Když jsme vyvezli i tuto starou suť před objekt, obludná hromada stavební sutě sahala až po krakorec v celé délce objektu.

Michal Soukup, který se zcela přirozenou cestou jako stavař postupně stal organizátorem a duší úprav objektu, hrdinně vyčistil kabelovou komoru i jímku OMS zcela zasypané odpornou asfaltovo – cihelnou suťovitou zapáchající břečkou. Dramatické chvilky nastaly u studny, kdy při tahání kýblů si uhnal svou nadšeneckou neopatrností několikatýdenní bolesti zad Petr Beran a po vyčerpání studny až k pískovému filtru zase nastal problém s unikajícím oxidem uhličitým z geologického podloží objektu, což mělo za následek dva lehce přidušené pracovníky. Díky nečekané pomoci cizí dobré duše s bagrem se podařilo odhrabat zadní stěnu zasypanou letitým smetištěm a fólií zaizolovat zadní stěnu. Pak jsme oběhli staveniště v okolí a výsledkem bylo několik náklaďáků kvalitní hlíny na částečné doplnění záhozu.

V listopadu nastal čas na přípravu zdění, s čímž souvisely dnes již rozměrově netypické zárubně vnitřních dveří. Po kratším hledání byla nalezena menší zámečnická dílna v Bakově u Náchoda, kde přislíbili ještě před koncem roku zárubně pro celý objekt dle našich podkladů vyrobit.

Na konci listopadu se v hojném počtu začaly odrezovat plechy na stropě v obou střeleckých kasematech. Jemný prach z olovnaté prvorepublikové základovky spokojeně plnil vnitřní prostory bunkru, ale u pravé kasematy se podařilo strop i natřít. U levé kasematy bohužel po vyčištění plechů došlo díky prochladnutí stěn k orošení plechů a tak nátěry musely rok počkat.

Po vánočních svátcích byly všechny příčky a přibetonovávky vybourány, suť vyvezena. Pod vedením Michala Soukupa se začaly obnovovat příčky dle původního stavu z roku 1938. A nebylo jich málo. N-S 84 Voda jako jednopodlažní objekt jich měl opravdu požehnaně.

Výroční schůze organizovaná netradičně v restauraci ve Chlívcích se nesla ve znamení spokojenosti nad množstvím vykonané práce během roku. Promítaly se diapozitivy, jedlo, pilo a veselilo se. A přesto čekalo ještě jedno malé překvapení. Mario Kiriakov přednesl přání Norů z Norského vojenského musea, abychom vzhledem k našim zkušenostem, pomohli zrestaurovat a namontovat kanón L1, původně pocházející z N-S 81 Lom, do bunkru týlové obrany fortu Austratt v komuně Orlandet, kam byl kanón přemístěn z Oscarsborgu. Vzhledem k tomu, že se jednalo o zřejmě poslední slušně zachovaný kanón L1 a že pocházel z objektu, který spravuje Klub, bylo rozhodnuto vyčlenit část rozpočtu na tuto netradiční akci a vyslat montážní komando, až se s Nory dohodnou podrobnosti. Organizace se tradičně ujal Mario Kiriakov.

Volby do výboru potvrdily stávající složení Horák, Charvát, Vlach, Pištora a Zajíček.

Drobnosti a zajímavosti:

Ve dnech 22.-24. dubna se členové Klubu v hojném počtu zúčastnili setkání Sdružení muzeí čs. opevnění pořádaného na Stachelbergu. Skvěle připravený program, zajímavé přednášky, veselé večerní (celonoční) posezení, co si přát víc.
V neděli 12. června se Klub podílel na jarmarku místní výrobny hliněných hrníčků paní Hlinákové pod názvem „Hliněná Běloves“ jednodenním zpřístupněním interierů N-S 84 Voda (11.00.-15.00.). Návštěvníci měli možnost vidět objekt ještě s úpravami provedenými pro potřebu Civilní obrany. Uniformovaná skupina si před objektem rozložila své sbírky zbraní a výstroje a tak se návštěvníci jen hrnuli. Překvapením bylo, že drtivý počet návštěvníků neměl o mimořádném zpřístupnění objektu ani potuchy a nevěděli nic ani o hliněném jarmarku. Prostě jen šli nebo jeli kolem a viděli u objektu uniformované hemžení. Ten den prošlo objektem asi 150 osob.
Na začátku sezony členové Klubu osadili nové dřevěné stojany a tabule naučné stezky k N-S 81 Lom, N-S 82 Březinka a N-S 84 Voda. Výrobu stojanů sponzorovalo truhlářství někdejšího klubového spolupracovníka Rudy Hochmana z Jičína, letecké snímky na tabule poskytlo vydavatelství Fortprint Ing. Jana Škody, texty byly vytvořeny s použitím materiálů Eduarda Stehlíka a na výrobu tabulí přispěl Krajský úřad Královéhradeckého kraje. Nové stojany a tabule vypadají skvěle. Škoda, že tak nemůže vypadat celá naučná stezka.
Poslední červnovou neděli se Aleš Horák a Petr Švarc vypravili za Mario Kiriakovem do Osla. V té době byl Mario v častém kontaktu s vedením Musea pobřežního dělostřelectva z Oscarsborgu a zjistil, že Norové dohledali ke kanónu z Březinky ještě příslušenství, které nám byli ochotni, v zájmu kompletace zbraně L1, předat. Při té příležitosti jsme také obdrželi kvadrant, který „objevil“ Martin Pištora při naší expedici „Norsko 2004“ ve skladech v Trandumu. Bedničky plné nářadí byly členům Klubu poprvé předvedeny na zahradní „kanónové párty“ na zahrádce „U Horáků“. Pak již byly bedničky předány klubovému správci sbírek k provedení pečlivé inventarizace a nutné údržbě. Veřejnosti bude příslušenství představeno až později.
Ve dnech 1.-8. července si členové Klubu pronajali malý autobus, aby v počtu 18 osob využili pozvání kolegů z Německa, Francie a Švýcarska z jimi spravovaných objektů. Nutno říci, že všude jsme byli přijati s otevřenou náručí, ať už se jednalo o Siegfriedovu, Maginotovu linii nebo švýcarské pevnosti. Ve Švýcarsku dokonce kolegové z asociace Pro Fortress připravili spaní v jedné z jejich tvrzí.
Dne 8. července navštívil Březinku v rámci své cesty po východních Čechách tehdejší ministr financí p. Bohuslav Sobotka. Ukázalo se, že patří mezi pevnostní nadšence. Místní tisk ho hledáčkem objektivu zachytil u záměrného dalekohledu těžkého kulometu v pravé střelecké místnosti.
Dne 9. července se na N-S 84 Voda objevil se svou rodinou starší pán s příjmením Svatoš, který v objektu sloužil. Přestože v té době ještě nebyly všechny přístavby CO vybourány, našel i místo, kde spal a kde dostal do ramene revma.
Ve dnech 10.-11. září se Klub přihlásil ke dnům kulturního dědictví. Oba objekty N-S 82 Březinka a N-S 81 Lom byly zpřístupněny bezplatně.
Dne 28. září celý den na Březince natáčel známý dokumentarista Hugo Habrman záběry pro jeho dokument o řece Metuji. Ač se Uniformovaná skupina snažila, záběry z Březinky se do dokumentu zřejmě nehodily. Aspoň nám pan Habrman dodal DVD a tak máme v klubové videotéce taky jednou něco jiného, než bunkry. Koneckonců nikdy bych neřekl, co všechno v Metuji plave za potvory.
Dne 20. října Jan Čížek a Aleš Horák pořádali přednášku spojenou s promítáním diapozitivů na internátu Středního odborného učiliště v Hronově. Ačkoliv mnoho studentů vstupovalo do přednáškové místnosti poněkud nejistě, přednáška se líbila a večer se díky dotazům ještě hodně protáhl.
V sobotu dne 30. října poskytl Klub své prostory v N-S 81 Lom pro besedu s pamětníky, kteří na opevnění sloužili. Beseda se konala s iniciativy vydavatele a autora mnoha publikací Martina Vaňourka pod záštitou Dr. Eduarda Stehlíka. Za hojné účasti členů Klubu se prodiskutovalo celé odpoledne. Zvlášť dojemné bylo poslouchat vyprávění pamětníků při prohlídce N-S 82 Březinka, kdy při pohledu na vybavené místnosti se jim vybavovali zážitky právě z jejich služby v pevnostech.
V listopadu se část uniformované skupiny zúčastnilo akce novoměstských škol „Klání žáků darebáků“, vědomostní soutěže, kde mezi otázkami bylo zařazeno rovněž poznávání výstroje prvorepublikové armády.
Ve dnech 19.-20. listopadu se uskutečnil kratší klubový výjezd malým autobusem do Polska. Polský kolega Jerzy Sadowski připravil skvělou prohlídku opevnění v Horním Slezku, pan Petr Suchánek nás poutavě provázel Wegierskou Gorkou v Beskydech.
Objekt N-S 82 Březinka navštívilo 11200 lidí, z toho platících návštěvníků - dospělí 4693 lidí, snížené 4818 lidí, zbytek jsou návštěvníci, kteří na Březinku dorazili v bezplatných návštěvních dnech (svátky a Dny kulturního dědictví). Objekt N-S 81 Lom navštívila asi třetina z výše uvedeného počtu, přesné počty nejsou známé, protože tam se vstupné nevybírá. Počty návštěvníků na klubových lehkých objektech se počítají pouze na desítky, přesný počet není znám, protože vstupné se povinně nevybírá.